Co nás odrazuje od práce?

Profesor behaviorální ekonomie Dan Ariely zkoumal vlivy na motivaci do práce. Výzkumy ukázaly vliv vnímané smysluplnosti práce a vliv míry zájmu o její výsledky.


Jak nesmyslnost ničí motivaci?

V prvním experimentu skládaly pokusné osoby roboty z lega (bitevní robot Lego Bionicle ze čtyřiceti dílků). Za prvního složeného robota dostaly 2 dolary, za každého dalšího o 11 centů méně (tzn. za druhého 1,89 dolarů atd.), neměly žádný časový limit, mohly skládat, dokud jim to připadalo výhodné.

Respondenti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. U první skupiny výzkumník umístil složeného robota vždy pod stůl, aby ho mohl rozložit později pro další osoby. Respondenti přitom věděli, že po skončení testu budou všichni roboti rozebráni. U druhé skupiny (pracovně nazvané Sisyfos) však výzkumník složeného robota rozložil přímo před zraky pokusné osoby, která mezitím skládala dalšího. Rozloženého robota následně respondent dostal opět ke složení. Skládal tak dva roboty stále dokola.

Počet sestavených robotů:

Respondenti, kteří neviděli bezprostřední zmar své práce, vydrželi u skládání robotů výrazně déle a byli ochotni skládat i za výrazně nižší finanční odměnu.

A výsledky? Mezi skupinami byl prokazatelný rozdíl – účastníci z první skupiny průměrně složili 10,6 robotů a vydělali 14,40 dolarů. Oproti tomu osoby z druhé skupiny průměrně sestavily 7,2 roboty a získaly 11,52 dolary. Ariely a jeho spolupracovníci se dále zaměřili na souvislost mezi poskládanými roboty a oblibou lega mezi respondenty. V první skupině se potvrdila vysoká korelace, pokud respondenty skládání lega bavilo, vydrželi u sestavování robotu déle. Ve skupině Sisyfos však nebyla korelace takřka žádná. Ariely vyvozuje závěr, že demotivující pracovní podmínky mohou snadno zničit radost z práce i u nadšených a zapálených jedinců.

Nezájem o výsledky práce demotivuje

Vztah mezi motivací a smysluplností práce Ariely a jeho spolupracovníci detailněji zkoumali také v dalším experimentu. Tentokrát pokusné osoby hledaly na papíře pokrytém změtí písmen všechna místa, kde následovala dvě „S“ za sebou, na každém listu bylo takových dvojic deset. Pokud se respondentům podařilo všechny dvojice nalézt, dostali odměnu a mohli pokračovat dalším listem. Za první list byla odměna 55 centů, za každý další o 5 centů méně (za dvanáctý list už nebyla žádná odměna).

Počet dokončených stránek

Skupina účastníků, která své papíry podepsala a zkoušející jim je po dokončení zkontroloval, zvládla podstatně více listů než zbylé dvě, méně smysluplné skupiny.

Účastníci byli rozděleni do tří skupin. První skupina se na papír vždy podepsala a výzkumník jej po vyplnění zkontroloval. Než jej položil na hromadu ostatních vyplněných listů, pozitivně pokýval hlavou. Druhá skupina, anonymní,  se na list nemusela podepisovat a výzkumník jej odložil na hromadu okamžitě, aniž by jí věnoval pohled. A co třetí skupina, pracovně nazývaná skartovací? Zde se zkoušející na papír opět ani nepodíval a přímo před zraky respondentů jejich list skartoval.

V první skupině průměrný účastník dokončil 9,03 stránek, ve druhé 6,77 a ve třetí 6,34. Zbavit práci smyslu (a tak demotivovat například vlastní zaměstnance) je nečekaně snadné, stačí pouze práci druhých ignorovat. Dopad na pracovní motivaci je značný.

Poučení?

Jaký závěr Ariely z těchto experimentů vyvozuje? Motivace a radost z práce je významnější, než se běžně předpokládá. Klíčové jsou dva motivační faktory:

  • Zaměstnanec by měl vidět hotový produkt, k němuž jeho práce směřuje.
  • Zaměstnanec by měl vědět, že zaměstnavateli na jeho práci záleží.

Video od Dana Arielyho popisující průběh experimentu


(Video obsahuje drobnou chybu v ceně, kterou v experimentu dostávali za sestavení robota. Skutečná cena dle primárního zdroje [I.] byla $2, jako je uvedeno výše v článku.)

 

Zdroje:

I. Ariely, D., Kamenica, E. et Prelec, D. (2008). Man’s Search for Meaning: The Case of Legos. Journal of Economic Behavior and Organization. Vol. 67, no. 3-4, pp. 671-677.
II. Ariely, D. (2011). The upside of irrationality New York: HarperCollins.
III. Ariely, D. (2011). Jak drahá je intuice? Praha: Práh. (Kapitola 2. – Jak důležitá je práce.)
IV. Článek byl se svolením autora převzat a upraven z: http://academic.prott.cz/2011/smysluplnost-prace-a-roboti-z-lega/)

 

Související články:


Autor: Tomáš Protivínský


Související články

Mentální mor: vlastní neobjektivita

Mentální mor: vlastní neobjektivita

Proč je myšlení lidí zatemňováno absolutní vírou ve správnost jejich názorů? Proč si lidé neschopní myslí, že jsou nadmíru schopní? Podléháme Dunning-Kruger efektu.

Rozhodovací paralýza, matka prokrastinace

Rozhodovací paralýza, matka prokrastinace

Pokud se máme dozvědět proč lidé prokrastinují, je potřeba pochopit jev označovaný jako rozhodovací paralýza.

Odolat, či neodolat?

Odolat, či neodolat?

Jaký vliv má schopnost odolat pokušení? Výzkumy ukazují, že je základním předpokladem spokojenosti. Jak si ale tuto schopnost v dnešní době vybudovat?

Diskuze k článku


Soubory:

Akce: Otevřít verzi pro tisk


Začátek spolupráce

Na ukázkové konzultaci zjistíme, zda nám vzájemná spolupráce bude vyhovovat.

Mám zájem o nezávaznou konzultaci »

Citáty

„Není nic těžšího než vyjádřit významnou myšlenku tak, aby jí každý rozuměl”

Arthur Schopenhauer, německý filozof


Facebook staňte se našimi fanoušky

Rychlý kontakt

Pavla Jonášová
Back office
tel.: +420 511 180 182
e-mail: pavla.jonasova@growjob.com

Newsletter