Ariadne3.1

Žijeme zaplaveni chaotickým mořem informací. Jak z nich ale vybrat ty správné? A jak proměnit tyto informace (to, co víme) ve znalosti (to, co víme a používáme)?

Informační doba

Současná doba je charakteristická tím, že lidem je dostupné množství informací, které je nesrovnatelně obsáhlejší než kdykoliv dříve. Nové informační kanály, které se objevily v posledních několika desítkách let, jako jsou televize, mobilní telefony a především Internet, Facebook a Wikipedie, nás neustále zásobují informacemi. I tradiční formy předávání informací, jakými jsou například knihy, zažívají v poslední době nevídaný rozmach. Důsledkem je, že se začínáme v tomto moři informací topit.

Efekt nepořádku

Jednoduchost, s jakou se dnes dají informace předávat, má za následek to, že mnoho informací, které se k nám dostanou, jsou pouze nepořádek. K téměř každému tématu je možné nalézt informace prosazující zcela opačné názory. Objevuje se množství nepodložených tvrzení a polopravd. Mnoho informací, které obdržíme, zcela postrádá kontext, v jakém jsou jimi uváděná fakta pravdivá.

"Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnoho z toho, co víme, není pravda."

Will Rogers

Efekt rozhodovací paralýzy

V moři dostupných informací je možné nalézt o každém tématu tolik zdrojů, že je pro člověka téměř nemožné je všechny prostudovat. Čím více máme dostupných možností, tím složitější je si vybrat:

• čemu věřit,
• do čeho investovat čas,
• podle čeho se rozhodovat.

Tento fakt má za následek tzv. rozhodovací paralýzu - nedokážeme se rozhodnout a proto neučiníme nic. Ve výsledku nám to bere energii a přináší nejistotu a pochyby.

Efekt informační propasti

Dalším důsledkem našeho zahlcení informacemi je rozšiřování tzv. informační propasti. Informační propast je rozdíl mezi tím, co víme (informacemi) a tím, co víme a reálně používáme (znalostmi). Mnoho z nás má dostupnou spoustu informací, ale reálně se podle nich nechová. V okamžiku, kdy děláme rozhodnutí si na tyto informace prostě nevzpomeneme nebo je nedokážeme zahrnout do řešení zvažovaného problému. Takovéto informace nám tedy nejsou k užitku. Vzniká tak rozdíl mezi nejnovějšími vědeckými poznatky a tím, co se reálně používá v praxi. Prohlubuje se nesoulad mezi teorií a praxí.

Mentální modely

Než se pustíme do vysvětlování možných řešení těchto problémů, musíme si nejprve ujasnit způsob, jakým náš mozek informace a znalosti reprezentuje a jak je přijímá a předává. Základním pojmem je tzv. mentální model.

Co je mentální model?

Mentální model je v podstatě naše představa o fungování světa. Jde o způsob, jakým vnímáme realitu kolem nás. Umožňuje nám představit si důsledky našeho jednání. Mentální modely využíváme kdykoli zvažujeme nějaké rozhodnutí. Jednotlivé zvažované možnosti zasadíme do našich mentálních modelů a pak se rozhodneme podle výsledků, které nám tyto modely poskytnou. Jde tedy o nástroj, který používáme k předpovídání důsledků našich rozhodnutí. Mentální modely tak představují základ pro vzorce chování člověka.

Aby se z nějaké informace stala znalost, je nutné, abychom tuto informaci začlenili do našich mentálních modelů. Jenom tak se tato informace začne projevovat ve změně našeho chování a v našich rozhodnutích. Mentální model je tedy způsob, jakým náš mozek uchovává znalosti.

Na nejnižší úrovni je pak mentální model reprezentován určitým propojením neuronů v našem mozku.

Přijímání informací

Nové informace přijímáme řadou cest - cíleným vzděláváním, pozorováním ostatních, podvědomým vnímáním našeho okolí a dedukcí z předchozích informací. V současné době ale vzniká problém s tím, že je nutné přijímané informace nějak filtrovat. Nemůžeme přijímat všechny informace, které nám okolí poskytne, jinak hrozí, že si nepořádek panující v moři dostupných informací zaneseme do vlastních hlav. Problém je, jak tyto informace poznat.

Většina lidí má jisté falešné představy o fungování světa a o vlastních schopnostech a kompetencích, které však není schopna kvůli Dunning-Kruger efektu identifikovat a zbavit se jich.

Předávání informací

Mnoho lidí pak s dobrým úmyslem tyto svoje omyly a chybné mentální modely předává ostatním a zanáší tak další a další nepořádek do informačních kanálů. Tento fakt představuje velké riziko, protože posiluje problémy uvedené výše.

Správná cesta

Jaká je tedy správná cesta, jak v dnešní době s informacemi pracovat? Postupy a metody, které používáme při naší práci v GrowJOB institute, vznikly na základě našich zkušeností a jsou podpořeny řadou vědeckých studií jak z oboru psychologie, kognitivních věd, behaviorální ekonomie, tak i informatiky, teorie informací a umělé inteligence.

Tyto metody Vám ve stručnosti představím dále.

Výběr informací

Prvním krokem je filtrování informací. Vždy je nutné při přijímání informací zvažovat jejich důvěryhodnost. Ke všem přijímaným informacím je nutné přistupovat kriticky a posuzovat je na základě jejich zdroje a vlastních zkušeností. Žádná přijatá informace by neměla být považována za nevyvratitelnou. Protože ale ve výsledku nějaké informace vždy musíme, alespoň dočasně, považovat za pravdivé, je podstatné, abychom si vybrali ty nejdůvěryhodnější.

"Když si člověk připustí, že nic není jisté, tak musí, podle mého názoru, také připustit, že některé věci jsou daleko více jisté než jiné."

Bertrand Russell

Tvorba modelů

Než informace vybrané v předchozím kroku začleníme do našich mentálních modelů a změníme podle nich naše chování, měli bychom s nimi nejprve nějakou dobu pracovat. Nejlepší formou reprezentace informací pro práci s nimi jsou vizuální modely popisující zjednodušené fungování reality. Prezentace informací v grafické podobě má řadu výhod. Grafická podoba dokáže mnohem lépe zachytit celkový pohled na danou problematiku, zvýraznit podstatné rysy a zachytit vzájemné komplexní vazby jednotlivých součástí.

Každý model je zjednodušením reality, ve kterém je zachyceno vše podstatné pro daný model a vše nepodstatné je odstraněno. Modely jsme nuceni vytvářet proto, že realitu ve všech jejích podrobnostech prostě není možné lidskou myslí pojmout. Nevyhnutelným důsledkem je, že žádný model není schopen zachytit všechny aspekty daného problému. Podstatné je, že modely nám umožňují vytvářet předpoklady o fungování světa, které jsou platné pro většinu případů.

"Všechny modely jsou špatně. Některé jsou však užitečné."

George Box

Ověřování modelů

Protože všechny modely nevyhnutelně obsahují chyby, je nutné každý model nejdříve prověřovat.

Než přijmeme nový model, musíme se ujistit, že je lepší než ten aktuální.

Toho můžeme dosáhnout pouze tak, že model ověřujeme jeho konfrontací s praxí. U každého modelu se snažíme hledat jeho falzifikaci. Stejně jako v případě ověřování vědeckých teorií vědci je i naším úkolem se ze všech sil snažit nalézt důkazy, že model obsahuje chyby.

Pokud takovéto chyby nalezneme, není to většinou důvod celý model zahodit, ale je to šance na jeho zdokonalování. Pokud najdeme v modelu chyby, snažíme se jej upravit tak, aby tyto chyby byly odstraněny a model tak více odpovídal realitě.

Jedním z podstatných faktorů určujících kvalitu modelu je jeho jednoduchost. Pokud model začne být příliš složitým, je to obvykle známkou, že obsahuje nějakou chybu. Ty nejkvalitnější modely jsou obvykle ve výsledku poměrně jednoduché.

"Jednoduchost je nekonečná dokonalost."

Leonardo da Vinci

Hledání lepších modelů je nikdy nekončící proces. Model nikdy nebude dokonalý. Nemůžeme proto donekonečna čekat, než model začneme používat. V určitém okamžiku začne nový model být lepší než model, který aktuálně používáme. Pokud tato možnost nastane, tak bychom měli začít používat ve svých rozhodnutích nový model.

Předávání modelů

Pokud již máme modely, které prošly ověřením, představují to nejlepší, na čem můžeme stavět svoje rozhodnutí. Je třeba mít možnost tyto modely předat ostatním. Modely musíme předávat tak, aby u toho, komu je předáváme, došlo ke změně mentálních modelů. Díky tomu se pak člověk, kterého jsme náš model naučili, dokáže lépe rozhodovat a tím být objektivnější a úspěšnější ve svých činnostech. Model v podstatě představuje mapu, podle níž se člověk může řídit ve svých rozhodnutích.

Nejúčinnějším způsobem, jak tyto modely předávat, jsou dle naší zkušenosti osobní konzultace spojené s předáváním modelů v grafické podobě. Příklad takovéhoto modelu pro tento článek naleznete ke stažení níže.