Neobjektivita zabíjí

Něčí přesvědčení, že dělá správnou věc, může být jednou z nejnebezpečnějších věcí. Pro něj samotného. Pro jeho okolí. Pro celou společnost.


Jako lidé cítíme jedny z nejpozitivnějších emocí, když děláme "dobré věci". Když děláme něco prospěšného pro společnost. Když podporujeme užitečné myšlenky. Když pomáháme ostatním. Evolučně se nám vyvinuly části mozku, které nás za takové chování silně odměňují.1

Ale je v tom háček. Pozitivní pocit cítíme, i když pouze věříme, že pomáháme, aniž by to byla reálně pravda. Dobrý pocit máme, i když děláme takzvané "neobjektivní dobro".

„Nejvíce zla člověk člověku způsobil, protože byl přesvědčen o věcech, které se ukázaly být nepravdivé.”

Bertrand Russell2

Příklad?

Kdybyste studovali v 18. století medicínu, naučili byste se, že na většinu problémů jsou nejlepším lékem pijavice a pouštění žilou.3 Kdybyste se dostali do praxe, viděli byste, jak nejzkušenější lékaři tyto postupy používají. Viděli byste, jak lidé chodí a upřímně lékařům děkují, že jim pomohli. Vaši dobrosrdeční spolužáci by také začali automaticky léčit těmito metodami. Téměř idylka. Jenže …

Jenže vy nechcete dělat neobjektivní dobro. Takže si řeknete, že si pro jistotu ověříte účinek tohoto způsobu léčby. Vezmete sto lidí, polovině budete pouštět žilou, polovině ne. A ejhle, co nezjistíte. Skupina, které jste pouštěli žilou, ve výrazně větším procentu umírá.4, 5 Dobrosrdeční lékaři, nepřímí zabijáci svých pacientů.

Mnoho problémů se dá převést na tento "problém pijavic". Nedávno, ještě ve 20. století, matky věřily, že když budou pokládat miminka na bříško, sníží riziko náhlého úmrtí kojenců. Jenže ... Jenže co se neukázalo. Na bříšku miminka umírají daleko častěji. Nehledě na dobrý úmysl těch, kteří je na bříško pokládali. Starostlivé matky, nepřímí zabijáci svých dětí.6

"Ale samotná víra přeci opravdu léčí!", mohl by někdo namítnout. Ano, placebo efekt opravdu někdy funguje. Samotná víra, že něco pomáhá, zvyšuje šanci na to, že to opravdu pomáhat bude. Ale ne u všeho a ne vždy. Pokud budete věřit, že když se střelíte do hlavy, takže si vyléčíte zánět slepého střeva, tak ani ta neochvějnější víra vám nepomůže.

(c) Pat Linse, Skeptic magazine 04/2012

(c) Pat Linse, Skeptic magazine 04/2012

Džusem proti rakovině?

Když si Steve Jobs myslel, že si vyléčí rakovinu mrkvovým džusem, tak mu jeho víra také nepomohla. Jeho lékaři se shodují, že kdyby šel místo džusové terapie na operaci o půl roku dříve, tak by pravděpodobně teď ještě žil.7 Steve Jobs, nepřímý sebevrah.

I dnes najdete lidi, kteří používají a doporučují různé neověřené postupy léčby. Největší problém je, že někteří lidé prostě vědí, že mají pravdu. Na skenech z funkční magnetické rezonance se jim aktivují stejná centra, jako když říkají, že 1 + 1 = 2.8 Tato neochvějná jistota je ale velmi nebezpečná.

Poučení?

Není dobra bez objektivity. Dávejte si velký pozor, zda nedáte někomu pijavice, zda nepokládáte své děti na bříško či si neléčíte rakovinu džusíkem. Pokud nemáte něco pořádně ověřeno (rozsáhlá studie, double blind test, placebo test, kvalitní metodologie výzkumu), buďte raději vždy opatrní. Zpochybňujte své názory. A ještě něco. Mějte odvahu proti neobjektivnímu dobru vystoupit.

„Svět nebude zničen těmi, kteří páchají zlo, ale těmi co se na ně dívají, aniž by cokoliv udělali.”

Albert Einstein9

Zdroje:

  1. RIDLEY M.: The origins of virtue: human instincts and the evolution of cooperation. London: Penguin Books, 1998, ISBN 978-014-0264-456
    MCBURNEY D. H., GAULIN S. J. C.: Evolutionary Psychology, Pearson, 2003, ISBN 978-013-1115-293
    ROBERTS S. C.: Applied Evolutionary Psychology, Oxford University Press, Oxford, 2011, ISBN 978-019-9586-073
  2. RUSELL B.: Why I Am Not a Christian And Other Essays on Religion and Related Subjects, 1927, ISBN 0-671-20323-1
  3. CLUTTERBUCK H.: Dr Clutterbuck's Lectures On Bloodletting: Lecture 1. The London Medical Gazette, 1838
    SHIGEHISA K.: Interpreting the History of Bloodletting, The Journal Of The History Of Medicine And Allied Sciences, 1995 (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7876527)
  4. BENNETT J. H.: The Restorative Treatment of Pneumonia, Edinburgh, 1865
    HOSGOOD G.: Bloodletting: the old and the new, Journal of the American Veterinary Medical Association, 1991 (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2004982)
    PARAPIA L. A.: History of bloodletting by phlebotomy, British Journal of Haematology 143/4, 2008 (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2141.2008.07361.x/full)
  5. Nutno podotknout, že pijavice v některých specifických případech opravu pomáhají, ale rozhodně ne tak, jak si lidstvo po mnoho staletí myslelo: WELLS M. D., MANKTELOW R. T., BOYD J. B., BOWEN V.: The medical leech: an old treatment revisited, Microsurgery, 1993 (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8479316)
  6. GILBERT R., SALANTI G., HARDEN M., SEE S.: Infant sleeping position and the sudden infant death syndrome: systematic review of observational studies and historical review of recommendations from 1940 to 2002. International Journal of Epidemiolog, 2005 (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15843394)
  7. SHERMER M.: The Reality Distortion Field: Steve Jobs’s Modus Operandi of Ignoring Reality Is a Double-edged Sword, Skeptic magazine 2012/4
    ISAACSON W.: Steve Jobs, 2011, ISBN 978-80-7252-352-8
  8. GOODWIN G.P., DARLEY J. M.: The psychology of meta-ethics: Exploring objectivism, Cognition, 2008/106
  9. Einstein, A.: Conversations with Casals, 1957

Autor: Petr Ludwig LinkedIn - Petr Ludwig - GrowJOB institute


Související články

Vnímání a potěšení

Vnímání a potěšení

Paul Bloom, profesor psychologie a kognitivních věd z Yale University, ukazuje ve své přednášce co ovlivňuje naše emoční zážitky.

NOVÁ PŘEDNÁŠKA: Kritické myšlení

NOVÁ PŘEDNÁŠKA: Kritické myšlení

Kritické myšlení nám pomáhá dělat lepší rozhodnutí. Odfiltrovává nekvalitní informace. Naše nová přednáška vám předá 7 tipů, jak kritické myšlení zlepšit.

Informace vs. znalosti

Informace vs. znalosti

Žijeme zaplaveni chaotickým mořem informací. Jak z nich ale vybrat ty správné? A jak proměnit tyto informace (to, co víme) ve znalosti (to, co víme a používáme)?

Diskuze k článku


Soubory:

Akce: Otevřít verzi pro tisk


Začátek spolupráce

Na ukázkové konzultaci zjistíme, zda nám vzájemná spolupráce bude vyhovovat.

Mám zájem o nezávaznou konzultaci »

Citáty

„Když si člověk připustí, že nic není jisté, tak musí, podle mého názoru, také připustit, že některé věci jsou daleko více jisté než jiné.”

Bertrand Russell, matematik, nositel Nobelovy ceny


Facebook staňte se našimi fanoušky

Rychlý kontakt

Pavla Jonášová
Back office
tel.: +420 511 180 182
e-mail: pavla.jonasova@growjob.com

Newsletter