Porno a prokrastinace?

Studie ukazuje, že průměrný mladík shlédne týdně až 50 různých porno videí. Jak se tento fenomén projevuje na jeho efektivitě?


Dne 5.8.2011 byla uveřejněna nahrávka z konference TED, kde stanfordský psycholog Phillip Zimbardo, známý svým vězeňským experimentem, odhaluje příčiny nízké efektivity mladých mužů současnosti. Mimo hraní počítačových her zmiňuje jako jednu z příčin právě nadměrné sledování porna, které je díky stále rychlejšímu Internetu dnes tak snadno dostupné.

Fakta

Ve své přednášce Zimbardo na počátku uvádí několik základních faktů:

Chlapci v součastné době až o 30 procent častěji propadají a jsou vyhazováni ze škol více než dívky.

Jednou z příčin takového selhávání může být neschopnost seberegulace, neboli neschopnost poručit si a poslechnout se (více o seberegulaci uvádí článek Poručit si a poslechnout se). Snížená schopnost seberegulace má za následek odkládání povinností, tedy právě jev zvaný prokrastinace.

Muži až pětkrát více trpí AD/HD syndromem.

AD/HD (angl.: Attention Deficit Hyperactivity Disorders), neboli hyperaktivita s poruchou pozornosti, je skupina hyperkinetických poruch. Tyto vady patří mezi lidské neurovývojové poruchy a jsou charakteristické poruchou pozornosti přinášející nesoustředěnost, nepozornost a vysokou impulzivitou. Porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 5-7 % dětí, převážně chlapců. V 50 % případů přetrvává do dospělosti.

Jak uvádí výzkumy Ferrari & Sanders 2006 a Miller 2007, existuje korelace mezi tendencí prokrastinovat a AD/HD. Aktuální pohled na tuto problematiku uvedený ve výzkumu Arnsten 2009 ukazuje vztah oslabené funkce prefrontálního kortexu a AD/HD. Prefrontální kortex je část mozku odpovědná za plánování a tvorbu budoucích představ, jež ovlivňují rozhodování. Prefrontální kortex je také nástroj, který lidem umožňuje snít a tvořit imaginace.

Rostoucí závislosti na vzrušení.

Z počítačových her a z porna vznikají závislosti, označované jako závislosti na vzrušení (angl. arousal addictions). Ty jsou charakteristické zvyšováním úrovně impulzů, které je potřeba mozku dodat, aby se dostavila požadovaná emoce a vyplavil se v mozku požadovaný dopamin. Průběh závislosti je pak dán zvyšováním úrovně drsnosti a extrémnosti sledovaného porna. Podobně jako například u adrenalinových sportů, aby se dostavila obdobná dopaminová reakce, je potřeba většího extrému. Jelikož porno je často náhražka za realitu či za imaginaci, která byla dříve k sebeuspokojování potřeba, je tím otupována i činnost prefrontálního kortexu. Tedy ve výsledku schopnost plánovat, rozhodovat se, schopnost představovat si budoucnost a dokonce je dotčena i celková kreativita a vnímání reality. Může tak vznikat závislost na pornu či takzvaná prokrastinace pornem.

Příklad studenta Karla

Karel je vysokoškolák, kterého fenomén prokrastinace pornem pohltil. Místo smysluplné činnosti, sedne k počítači a na pár desítek minut, až na několik hodin, začne sledovat porno. Je to pro něho lehčí, než jít ven a s někým se seznámit. Nemusí bojovat s paralýzou z oslovení ani se strachem z odmítnutí. Jeho mozek je odměněn dávkou dopaminu, podobně jako u reálného sexu. Takováto konzumace času je pro Karla dokonce ještě lepší než hraní počítačových her a sledování seriálů. Karla již skoro nevzrušuje obyčejná nahá žena, potřebuje stále extrémnější videa. Nalezení takového videa mu zabere mnoho času, během nějž ještě více otupuje své vnímání procházením pro něho nyní již nudného obsahu. Nemá Karel problém? Možná větší než si sám připouští.

Podobně jako každá jiná závislost, a podobně jako prokrastinace sama, je v průběhu závislosti oslabována schopnost seberegulace a snižován takzvaný kognitivní zdroj. Výzkumy ukázaly, že kognitivní zdroj mozku je jakýmsi globálním rezervoárem energie. Díky závislosti jsou tedy oslabovány i jiné schopnosti, například vůle, schopnost se rozhodovat či celková motivace do života.

Řešení?

Podobně jako profesor Zimbardo ve své přednášce, ani tento článek nemá ambici hledat řešení. Spíše je jeho úkolem přinést téma k diskuzi a dovést lidi k zamyšlení. Pokud však sami trpíte podobnou závislostí, doporučujeme vyzkoušet 30 denní trial. Postup je popsaný v článku Poručit si a poslechnout se.


Zdroje:

[I.] Ferrari, J.; Sanders, S.: Procrastination rates among adults with and without AD/HD: A pilot study. Counseling and Clinical Psychology, ročník 50, 2006: s. 2-9.

[II.] Hagger, C., Martin S and Wood; Sti_, C.; Chatzisarantis, N. L. D.: Ego depletion and the strength model of self-control: a meta-analysis. Psychological Bulletin, ročník 136, č. 4, 2010: s. 495-525. URL http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20565167

[III.] Meerkerk, G.-J., Van Den Eijnden, R. J. J. M., & Garretsen, H. F. L. (2006). Predicting compulsive Internet use: itʼs all about sex! Cyberpsychology and Behavior, 9(1), 95-103. Mary Ann Liebert, Inc. 2 Madison Avenue Larchmont, NY 10538 USA. URL http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16497122

[IV.] Miller, C. W.: Procrastination and Attention De_cit Hyperactivity Disorder in the College Setting: The Relationship Between Procrastination and Anxiety. Dizertační práce, Capella University, Minneapolis (Mn.), 2007.

[V.] Steel, P.: The nature of procrastination: a meta-analytic and theoretical review of quintessential self-regulatory failure. Psychological Bulletin, ročník 133, č. 1, 2007: s. 65-94. URL http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17201571

[VI.] Arnsten, A. F. T.: Toward a new understanding of attention-deficit hyperaktivity disorder pathophysiology: an important role for prefrontal cortex dysfunction. CNS Drugs, ročník 23 Suppl 1, č. 1172-7047 (Print), 2009: s. 33-41. URL http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19621976


Autor: Petr Ludwig LinkedIn - Petr Ludwig - GrowJOB institute


Diskuze k článku


Soubory:

Akce: Otevřít verzi pro tisk


Začátek spolupráce

Na ukázkové konzultaci zjistíme, zda nám vzájemná spolupráce bude vyhovovat.

Mám zájem o nezávaznou konzultaci »

Citáty

„Nejdůležitější v životě je žít pro něco více, než jen vlastní život.”

William James, americký psycholog a filozof


Facebook staňte se našimi fanoušky

Rychlý kontakt

Pavla Jonášová
Back office
tel.: +420 511 180 182
e-mail: pavla.jonasova@growjob.com

Newsletter