Všechny články

Článek Potenciál života v dnešní době

O tom, jak dlohodobě naplňovat a rozšiřovat svůj životní potenciál, který nám dnešní unikátní doba nabízí.

Autor:

 


Současná doba je dobou relativní volnosti a širokých možností, alespoň v našich zeměpisných podmínkách. Většina z nás si může dovolit říci, že žije v jedné z nejlepších dob a na jednom z nejlepších míst v historii. Nezažíváme války, nevolnictví, netrpíme hladomorem, mnoho nemocí je v dnešní době efektivně léčitelných, průměrný věk lidstva roste. Díky moderním technologiím a internetu jsme napojeni na nejnovější vědění a nepřeberné množství informací z celého světa. Budování mezilidských vazeb a jejich udržování je díky sociálním sítím snadnější, na druhou stranu se z nich ale často vytrácejí lidský prvek a emoce. Komunikační propast většina lidí stírá znalostí cizích jazyků. Celý svět zdá se být menším a bližším. Alespoň na první pohled. Dnešní doba je navíc dobou, která oslabuje silná historická náboženská dogmata a předsudky. Všechny výše uvedené věci nám přináší relativně velkou celkovou svobodu - možnost vlastního rozhodování o své budoucnosti, o náplni života, svobodu ve výběru věcí, kterým chceme věnovat omezený čas našeho života. Právě tento soubor možností, které nám dnešní svoboda přináší, označujeme jako životní potenciál. O velikosti potenciálu každého jednotlivce žijícího v dnešní době není pochyb, alespoň ve srovnání s historií lidské existence.

 

Představme si člověka žijícího ve středověku. Jaké měl možnosti? Obecně velmi omezené. Ať již díky mocenskému útlaku, silnému vlivu různých náboženských a mocenských dogmat či díky velmi omezeným možnostem vzdělání a rozvoje. Ani člověk ve 20. století neměl tolik možností. První polovinu století omezovaly lidem život světové války, druhou polovinu pak ideologické vývoje státních zřízení a globální boje o svobodu a demokracii za doby studené války. Dnešek je však dobou jakési nové renesance, obdobou doby zlaté v době největšího rozkvětu římské kultury. Máme obrovské možnosti a není důvod jich nevyužívat, možné selhání nepřinese smrt ani dlouhodobé problémy a rizika jako dříve.

Jak moc si uvědomujete své možnosti, svou svobodu a životní potenciál?

Naplňujete vy osobně svůj potenciál na 100 procent? Kolik lidí ve vašem okolí svůj potenciál naplňuje? Pokud byste se dozvěděli, že za půl roku zemřete, žili byste svůj život stejně jako dnes? Jaký byl váš dnešní den, prožili jste ho naplno? Častým vzorcem v současné žijící populaci je neschopnost si svůj potenciál uvědomovat a dlouhodobě ho naplňovat nebo tento lidský potenciál marnit a prokrastinovat. Jaké jsou příčiny této neefektivity?

Neuvědomování si možností

Mnoho z nás si ani neuvědomuje unikátnost současné doby ani její možnosti. Málokdo si najde čas se nad tím zamyslet prostě jen díky tomu, že vše přišlo tak rychle. Internet je starý, jako naše mladší sestra. Facebook pak jako nedávno narozený bratr. Lidé jsou zajatí ve stereotypech a návycích jsou prostě k novým možnostem slepí a není bohužel nikoho, kdo by jim klapky z očí odstranil. Nikdo z nás se na rozsáhlé možnosti současnosti nepřipravil. Výchova, školství a starší generace nám nemohou předávat efektivní nástroje na využívání dnešní svobody. Jednoduše proto, že touto svobodou nikdo před námi nedisponoval.

Větší svoboda = těžší rozhodování

Pokud má člověk na výběr ze dvou možností, které jsou neporovnatelné, má tendenci rozhodování mezi těmito možnostmi odkládat. Tento efekt se dá označit za jakousi paralýzu z analýzy. Výsledek je takový, že při výběru mezi činností A nebo B si člověk nevybere žádnou činnost a začne dělat činnost C. Tento jev zajímavě dokládá Dan Ariely experimentem, který zmiňuje ve své přednášce.1. Skupině lékařů byl představen případ pacienta, který měl problém s kyčlí. Pacientovi byla doporučena operace - úplná náhrada kyčle - tzv. endoprotéza. Těsně před operací bylo lékařům oznámeno, že existuje na tento problém s kyčlí ještě jeden lék, který zapomněli vyzkoušet. V tomto případě často lékaři pacienta z operace odvolali a lék vyzkoušeli. V druhém případě bylo lékařům opět těsně před operací řečeno, že existují dva odlišné léky, které daný problém mohou řešit. V tomto případě však lékaři raději nechali pacienta na operaci jít.2. Paralela tohoto efektu se v našich životech objevuje každý den. Čím větší svoboda, tím více rozhodování, tím více odkládání a tím více paralýzy. Někteří lidé tento jev řeší delegováním rozhodování na ostatní. Příkladem může být výběr zaměření vysoké školy. Než aby si člověk vybral, co chce studovat, často studuje to, co mu vybrali jeho rodiče. Bohužel cizí rozhodnutí výrazně oslabují vnitřní motivaci, omezují potenciál a přinášejí méně pozitivních emocí.

“The more complex the problem, the more likely we are to choose the default option,”

„Čím více je rozhodovací problém složitější, tím více máme tendenci vybírat výchozí variantu.“

Dan Ariely

Co se tedy dá dělat?

Pochopte svůj potenciál

V první řadě si každý potřebuje uvědomit jaký potenciál vlastně má. Pokud ho na první pohled nevidíte, hledejte. Může to trvat dlouho, ale nevzdávejte to. Pokud ho vidíte, snažte se ho co nejlépe popsat. Vytvořte si osobní vizi - dokument popisující váš životní potenciál, vaše možnosti. Ptejte se sami sebe:

Co chci v životě dělat užitečného? Co mohu dokázat? Co tu po sobě mohu zanechat? Jak mohu využívat možnosti, které mi dnešní doba dává? Mohu být nějak užitečný lidem kolem sebe, či celé společnosti? Mohu vytvořit něco hodnotného? Jaký je smysl mého života?

Praktické cvičení I.:

Vezměte si tyto otázky, najděte si hodinu času, kdy budete mít jistotu naprostého klidu, pokud možno na místě, které vám přináší pocit zázemí a stability. Odpovědi pište náhodně na papír, dokud nebudete cítit, že je na něm napsáno vše podstatné. Hledejte mezi těmito oblastmi vazby. Čím více mají napsané věci smysl jako celek, tedy čím více je vaše vize koherentní, tím více vás bude motivovat a přinášet více pozitivních emocí.

Kotvěte = nezapomínejte

Ve chvíli, kdy máte již alespoň trochu hmatatelnou vizi, je potřeba ji nezapomenout. Mozek má tendenci se ráno probouzet do světa bez vize a smyslu. Je potřeba si vizi, ideálně hned po ránu, připomínat. Vyvěste si ji. Najděte si hudbu, která vám ji připomíná. Naučte se ranním návykům, které vám vaši vizi ukotví.

Dělejte správné činnosti a dávejte si zpětnou vazbu

Kolik procent svého dne věnujete činnostem, které do vize zapadají? Děláte skutečně ty činnosti, které k vizi směřují nejefektivněji? Kolik času věnujete činnostem, které naplňují váš potenciál? Kolik času věnujete činnostem majících smysl? Kolik naopak těm, které dlouhodobý smysl nemají?

Zaměřte se na systematické zvyšování procenta času, který věnujete naplňování své životní vize. Učte se novým pozitivním návykům. Bojujte proti těm negativním.

Praktické cvičení II.:

Vezměte si druhý papír a náhodně po něm rozepište činnosti, které pro vás mají smysl, a zaznamenejte si, které návyky si chcete vytvořit či více zakořenit. Zakroužkujte je zeleně. Dále sepište činnosti, které chcete ze svého života odstranit. Sepište si své negativní návyky a společně s neproduktivními činnostmi je zakroužkujte červeně. Dohromady s vizí máte nyní odrazový můstek k efektivnímu začátku. Máte jakési zrcadlo vašeho života.

Mozek je postaven tak, že nás za naše činnosti odměňuje emocemi jako formou zpětné vazby. Pokud mozek ví, že člověk dělá věci, které mají smysl a zapadají do jeho životní vize, bude dlouhodobě odměňován příjemnými pocity a celkově šťastnějším a spokojenějším životem. Výzkum prokázal, že lidé v životě nelitují toho, co udělali, ale spíše toho, co neudělali. Nepromarněte tedy svou šanci, čas, který uběhne beze smyslu, vám již nikdo nevrátí.

 

ZDROJE:

1. TED přednáška Dana Arielyho, zmiňující experiment s kyčlí:

(http://www.ted.com/talks/lang/cze/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions.html)

2. Originální výzkum:

Redelmeier DA, Shafir E. Medical decision making in situations that offer multiple alternatives. JAMA. 1995;273:302-5. [PMID: 7815657]

(http://jama.ama-assn.org/content/273/4/302.full.pdf+html)