Více efektivity díky rychlému čtení

Běžný lidský mozek je schopen zpracovat až 500 slov za minutu. Jak se naučit této dovednosti využívat a jak zefektivnit proces našeho vzdělávání?


Jedním z největších informačních problémů současnosti se stalo informační přehlcení. Na každého z nás se denně valí lavina papírových i elektronických dokumentů, audiovizuálních vjemů z internetu, televize nebo rádia. Jedním z prostředků, jak vybrat užitečné a cenné informace ze záplavy, která nás obklopuje, je právě (alespoň u textových dokumentů) rychlé čtení.

Co nás ve škole nenaučili

Výuka čtení ve škole zpravidla končí v okamžiku, kdy většina dětí umí hezky souvisle nahlas číst (což odpovídá přibližně 100-150 slovům za minutu). Běžný lidský mozek je však schopen zpracovat až 500 slov za minutu, jak můžete sami vyzkoušet v této názorné ukázce. Výuka rychlého čtení je vlastně učením navazujících schopností, které umožňují lépe pochopit proces čtení, vylepšit již existující návyky a zdokonalit čtení jako takové, protože pokud víme, co a jak děláme, můžeme to dělat lépe.

Srovnání rychlosti čtení školeného a neškoleného čtenáře:

Srovnání rychlosti čtení školeného a neškoleného čtenáře

Historie rychlého čtení

Emil Javal

Výuka rychlého čtení vychází z přirozených vlastností těla a z biologického mechanismu čtení. První pokusy, týkající se fyzické stránky čtecího procesu, byly uskutečněny v roce 1878 francouzským oftalmologem Émilem Javalem. Ten zjistil, že při čtení se oko nepohybuje plynule, ale že se vždy na asi pětinu sekundy zastaví, mozek uloží, co vidí, a oko pak přeskočí na další část řádku. Zjistil také, že průměrný čtenář na jednu fixaci zachytí pět až deset písmen a dobrý čtenář jich může zachytit i více než dvacet.

Za počátky rychlého čtení jako takového se považuje první kurz, který byl v roce 1925 vyučován na Syracuse University v New Yorku. První kniha o rychlém čtení od Waltera B. Pitkina The Art of rapid Reading vyšla v roce 1929. Vývoj metod výuky dále pokračoval a v 60. letech 20. století se v jednotlivých zemích začaly objevovat významné osobnosti, které bádaly a psaly vlastní knihy (např. manželé de Leeuwovi, Evelyn Woodová, Fraçois Richaudeau nebo Wolfgang Zielke). Mnohé z těchto metod se vyučují dodnes.

Je možné skutečně číst rychle bez ztráty pochopení?

Rychlé čtení, jak už název napovídá, je převážně o co nejrychlejším zvládnutí textu. Podle většiny zdrojů je čtení rychlé už při 250 až 300 slovech za minutu. Jeho horní hranice je poněkud nejasná, protože zde se rychlé čtení začíná prolínat s „procházením“ a měnit se v „listování.“ Rychlost ovšem není jediným kritériem rychlého čtení. Tím druhým je pochopení a zapamatování, přičemž obě tyto hodnoty by se rozhodně měly pohybovat nad 50 %.

Jak funguje výuka rychlého čtení?

Výuka rychlého čtení se soustředí na potlačování špatných čtenářských návyků a zdokonalování přirozeného procesu čtení. Mezi toto zdokonalování patří rozšiřování zrakového rozpětí, při kterém je oko trénováno, aby na jedno zastavení neboli fixaci dokázalo vnímat více znaků. Dále je to snižování počtu fixací na řádku, takže jeden řádek zabere při čtení méně času.

Znázornění zrakového rozpětí

Mezi nežádoucí čtenářské návyky patří subvokalizace a regresivní pohyby oka v textu. Subvokalizace souvisí se čtením nahlas a probíhá ve chvíli, kdy slovo přečteme a než se nám objeví v mysli jeho význam, představíme si jeho zvuk. Jedním z cílů rychlého čtení je přeskočení mezičlánku a přechod od textové podoby slova přímo k jeho významu. Dalším způsobem, jak zrychlit čtení, je omezení regresí, tedy nevracet se očima v textu zpět.

Pravidelným tréninkem lze tyto zlozvyky odbourat a zdvojnásobit tak rychlost čtení bez ztráty pochopení.

Závěr

Rychlé čtení může někdo považovat za zbytečné nebo dokonce škodlivé - protože rychle číst musí mít za následek, že člověk nevnímá to, co čte, a i kdyby to vnímal, nedokáže si to zapamatovat. Jenže to je omyl. Rychlému čtení se dostává prostoru tam, kde je mnoho povinné četby a málo času. A i když je rychlost první věcí, kterou se budoucí čtenář pří tréninku rychlého čtení naučí, ani zdaleka není tou poslední. Protože rychlost bez porozumění je zbytečná.

PhDr. Jana Krejčí

Metodička online kurzu rychlého čtení Rozečti.se – www.rozectise.cz.

Zdroje:

  • PAPÍK, Richard. Naučte se číst! Praha : Grada, 1992. ISBN 80-85424-93-2.
  • RICHAUDEAU, François, M. GAQUELIN a F. GAQUELIN F. La methóde complète : Lecture rapide Richaudeau. Paris : Retz, c1984. ISBN 2-7256-0012-X
  • ZIELKE, Wolfgang. 1972. Čteme rychleji, čteme lépe. Praha : Institut řízení, 1972.
  • Jak funguje výuka rychlého čtení, http://www.rozectise.cz/cze/how-does-it-work

Autor: Jana Krejčí


Související články

VIDEO: Jak bojovat s prokrastinací?

VIDEO: Jak bojovat s prokrastinací?

Prokrastinace, chorobné odkládání důležitých povinností, je častou příčinou neefektivity. Přednáška dává nástroje, jak ji každý den porážet.

ROZHOVOR: Ludwig vs. Janeček

ROZHOVOR: Ludwig vs. Janeček

Petr Ludwig (GrowJOB) konfrontoval Karla Janečka (Pozitivní evoluce, Nadační fond proti korupci, RSJ). Zajímá vás, co je dobro, pravda či dobroser?

VIDEO: 10 tipů osobní efektivity

VIDEO: 10 tipů osobní efektivity

V přednášce se podělíme o 10 hlavních rad, jak zvýšit svoji výkonnost a zároveň si zachovat klid a celkově spokojenější život.

Diskuze k článku


Soubory:

Akce: Otevřít verzi pro tisk


Začátek spolupráce

Na ukázkové konzultaci zjistíme, zda nám vzájemná spolupráce bude vyhovovat.

Mám zájem o nezávaznou konzultaci »

Citáty

„Pracujte s lidmi, kteří věří v to, v co věříte vy.”

Simon Sinek, vizionář a odborník na motivaci


Facebook staňte se našimi fanoušky

Rychlý kontakt

Pavla Jonášová
Back office
tel.: +420 511 180 182
e-mail: pavla.jonasova@growjob.com

Newsletter