Článek Fenomén Smiling Curve
Co mají společného produkty společností jako Apple, Acer a Jeep aneb kde se skrývá skutečná hodnota.
Dnešní doba se zdá být charakteristická častými obavami, ne-li až hysterií západního světa z nastupující moci Východu a přesunu globální produktivity do nových center. Přestože je nevyvratitelným faktem, že čínská ekonomika je nejrychleji se rozvíjející v historii a Indie a další asijské mocnosti rostou obrovským tempem, konečnou destinací hlavního profitu a hodnoty jsou ve většině případu země Západu. Politolog Fareed Zakaria ve své knize Postamerický svět připomíná, proč je Západ již více jak 500 let dominantní hemisférou tohoto světa. Generuje totiž většinu světového výzkumu, inovací a obecně vyšší přidanou hodnotu. Uplatňuje se zde křivka úsměvu, tzv. „smiling curve“, která v sobě skýtá možnosti bohaté inspirace, a to nejen pro začínající podnikatele.
Tento koncept byl poprvé představen zakladatelem společnosti Acer, Stanem Shihem. Vychází z přesvědčení, že skutečnou hodnotu produktu tvoří výzkum a rozvoj a následné služby spojené s marketingem a prodejem, zatímco výroba není vůbec určující. Společnost Acer na základě tohoto modelu přijala novou strategii založenou na rozsáhlých investicích do výzkumu a rozvoje technologií, doplněnou o globální působení značky a propagaci služeb, přičemž opustila důraz na vlastní výrobu. V roce 1991 byla ve ztrátě téměř 23 mil. $, tři roky, po aplikaci nových přístupů, měla zisk 205 mil. $.
Model této strategie můžeme nalézt v mnoha, především globálně působících společnostech. Jednou z nich je například Apple. Silná vize a unikátnost této společnosti, stejně jako jejich produktů, spolu s dokonalou identitou, propagací a službami tvoří jádro jejího úspěchu. Zaměříme-li se však na výrobu, zjistíme, že většina výrobků je vyráběna společností Foxconn v Číně a Apple dodává pouze klíčové součástky, přičemž jejich valná většina přichází od desítek jiných dodavatelů. IPhone pak tedy rozhodně nelze nazývat americkým, spíše však globálním produktem, který „živí“ tisíce lidí po celém světě.
V tomto kontextu je zajímavé poukázat na tendence výrobky označovat jako národní. V USA existují iniciativy na podporu amerického protekcionismu, založené na myšlence vše řešícího ekonomického patriotismu. Toho se dá velmi dobře využít. Jeep své auto Patriot v reklamách opakovaně prezentuje ve spojitosti s americkou vlajkou, hrající na vlasteneckou notu. Co na plat, že amerického v něm není mnoho. Někteří komentátoři posměšně dodávají, že některé Toyoty jsou americké více.
V čem je tedy význam „smilling curve“? Ukazuje nám, že skutečně efektivní podnikání se neobejde bez propracované strategie a vize, stejně jako výzkumu a inovací. Dokonalá identita firmy a produktu spolu s ideálním nastavením komunikačních a prodejních kanálů je podmínkou pro zaujetí a získání zákazníka. Podpora prodeje a propagace pak musí z výše zmíněného vycházet a doplňovat celkovou image produktu. Jeho samotný původ a „životní příběh“ však zajímá málokoho. Hlavním závěrem tedy může být, že skutečná profitabilita se nachází ve vrcholech křivky, nikoliv v jejím sedle, kde idea přechází v materiálno.
Zdroje a další informace:
ZAKARIA, Fareed. Postamerický svět. Vyd. 1. Praha : Academia, 2010 249 s (XXI. století ; sv. 8) ISBN 9788020018526
http://en.wikipedia.org/wiki/Smiling_Curve
http://www.referenceforbusiness.com/history2/28/Acer-Inc.html