Konkurenceschopnost států

Je konkurenceschopnost států dílem náhody?


V článcích na anšem portálu vycházíme z určitého know how, které každý den podrobujeme praktickým testům, konfrontujeme jej s realitou a maximálně se snažíme jej zefektivnit. Teorie GrowJOB se snaží popsat naprosté základy růstu bez náhody – teorie, která má takové ambice, musí umět sloučit spoustu věcí – koho by napadlo, že lze k efektivnímu růstu potenciálu firem přistupovat analogicky jako k růstu lidského potenciálu? Pevně věřím, že je to správná cesta – koneckonců i moderní fyzika se všemi silami snaží najít jednotnou teorii, jistý základní model, ze kterého vše ostatní vychází. Pokud tedy považujeme teorii GrowJOB za komplexní, měla by se dát aplikovat i na konkurenceschopnost států. Zkusme si v následujících řádcích zhodnotit, zda je tomu tak doopravdy.

Základním prvkem, který je absolutním motorem jak pro firmy tak i jednotlivce, je jejich VIZE. Samozřejmě si jistě pokládáte otázku, co je to vize u státu, co si pod ní představit. Osobně jsem došel k názoru, že stát je velmi špatná entita pro definování vize – politici většinou sledují krátkodobý zisk, management státu se prakticky obměňuje každé volby (často i dřív), to vše klade pro definování a dodržování vizí velké překážky. Domnívám se, že s vizí se setkáváme až u politických stran – vize státu je u liberálních, socialistických, zelených či růžových stran vždy jiná, proto stát jako celek má obrovské problémy si nějakou vizi udržet, jelikož se management poměrně rychle obměňuje a po volbách máme nový miš-maš s novými představami a idejemi. Pokud má firma dobře definovanou vizi, tak i láká jednotlivce, kteří se s danou vizí ztotožňují – analogicky i pro státy je důležité, aby jejich obyvatelé byli s jejich směřováním spokojeni. Proto by státy s demokratickým režimem (lidé mají možnost své osobní vize vyjádřit ve volbách) a státy s vysokou politickou kulturou (politici se umí dohodnout na dlouhodobém směřování státu a nemění jej po každých volbách) měly dosahovat velmi dobrých výsledků. Jaká je realita?

Dle zprávy Světového ekonomického fóra, které porovnávalo podmínky ve 136-ti zemích dle různých kritérií (např. korupce, byrokracie, daňový systém, inflace atd.), je pořadí na prvních příčkách následující:

Země Pořadí
Švýcarsko 1.
Švédsko 2.
Singapur 3.
USA 4.
Německo 5.
Japonsko 6.
Finsko 7.
Nizozemsko 8.
Dánsko 9.
Kanada 10.

Co se týče konkurenceschopnosti, je na tom nejlépe Švýcarsko - země, jejíž směřování je z velké části v rukou tamního lidu – v souvislosti se Švýcarskem bývá zmiňován pojem přímá demokracie, což znamená, že každý jednotlivec je zainteresován do chodu státu velkou měrou. Dokonce jedním ze základů švýcarské politiky je zásada kolegiality a konkordance, což znamená nutnost politiků hledat věcná řešení i přes rozdílné názory.

Druhé se umístilo Švédsko, které bezesporu není tak liberální jako Švýcarsko, ale v hodnocení konkurenceschopnosti si vede velmi dobře. Zajímavostí je, že i když je ve Švédsku poměrný volební systém (jako u nás při volbách do poslanecké sněmovny), tak se velké podpoře těší Sociálně demokratická dělnická strana, která vládla 6 krát z 8mi posledních vlád (od roku 1982). A i když od roku 2006 nevládne, stejně získala 35% hlasů a je nejsilnější stranou v parlamentu (tou je prakticky bez přestávky od roku 1932). Takže vidíme, že se preference lidí ve Švédsku nemění – s určitou vizí volí stranu a ta ji zřejmě aplikuje způsobem, jakým chtějí, jinak by se určitě netěšila tak obrovské historické podpoře.

Na třetím místě skončil Singapur, kde od osamostatnění v roce 1959 vyhrává pravidelně každé volby Strana lidové akce s podporou obyvatelstva přes 60%. U Singapuru lze vidět podobnosti v tomto směru se Švédskem.

Česká republika se v tomto porovnání propadla o 5 míst na 36. pozici – myslím, že každý Čech ví, že máme co zlepšovat na úrovni naší demokracie a politické kultury.

Z výše uvedeného lze jasně vidět, že státy řízené vládami, které naplňují vize jejich voličů, dosahují vysoké konkurenceschopnosti – je docela jedno, jestli jsou tamní vlády liberální či socialistické. Lze předpokládat, že pokud jsou státy řízeny s určitou dlouhodobou vizí, která je sdílena velkým množstvím obyvatel, dosahují skvělých výsledků v konkurenceschopnosti.

Je zajímavé, že základy teorie GrowJOB můžeme spatřovat i u těchto úspěšných států a tedy můžeme předpokládat obecné „uplatnění“ těchto pravidel. Teorie GrowJOB se zdá natolik komplexní, že ji lze aplikovat i v širším kontextu.

Pro nás konzultanty z toho všeho plyne jedno ponaučení – tím, že lidem pomáháme si uvědomit, jakou cestou se ubírat, pomáháme jim se zamyslet nad podstatou svého bytí na tomto světě, tím vším jim pomáháme si definovat, v jaké společnosti chtějí žít.

Zdroje:

http://www.weforum.org

http://en.wikipedia.org


Autor: Miroslav Polách


Diskuze k článku


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Začátek spolupráce

Na ukázkové konzultaci zjistíme, zda nám vzájemná spolupráce bude vyhovovat.

Mám zájem o nezávaznou konzultaci »

Citáty

„Jádro našich životů se dá rozdělit na dva druhy akcí.
Ty, které uděláme, a ty, které nikoliv.”

Prof. Philip Zimbardo, profesor psychologie, Stanford University


Facebook staňte se našimi fanoušky

Rychlý kontakt

Pavla Jonášová
Back office
tel.: +420 511 180 182
e-mail: pavla.jonasova@growjob.com

BONUS-letter