Článek Konkurenceschopnost států

V článcích na anšem portálu vycházíme z určitého know how, které každý den podrobujeme praktickým testům, konfrontujeme jej s realitou a maximálně se snažíme jej zefektivnit. Teorie GrowJOB se snaží popsat naprosté základy růstu bez náhody – teorie, která má takové ambice, musí umět sloučit spoustu věcí – koho by napadlo, že lze k efektivnímu růstu potenciálu firem přistupovat analogicky jako k růstu lidského potenciálu? Pevně věřím, že je to správná cesta – koneckonců i moderní fyzika se všemi silami snaží najít jednotnou teorii, jistý základní model, ze kterého vše ostatní vychází. Pokud tedy považujeme teorii GrowJOB za komplexní, měla by se dát aplikovat i na konkurenceschopnost států. Zkusme si v následujících řádcích zhodnotit, zda je tomu tak doopravdy.

Základním prvkem, který je absolutním motorem jak pro firmy tak i jednotlivce, je jejich VIZE. Samozřejmě si jistě pokládáte otázku, co je to vize u státu, co si pod ní představit. Osobně jsem došel k názoru, že stát je velmi špatná entita pro definování vize – politici většinou sledují krátkodobý zisk, management státu se prakticky obměňuje každé volby (často i dřív), to vše klade pro definování a dodržování vizí velké překážky. Domnívám se, že s vizí se setkáváme až u politických stran – vize státu je u liberálních, socialistických, zelených či růžových stran vždy jiná, proto stát jako celek má obrovské problémy si nějakou vizi udržet, jelikož se management poměrně rychle obměňuje a po volbách máme nový miš-maš s novými představami a idejemi. Pokud má firma dobře definovanou vizi, tak i láká jednotlivce, kteří se s danou vizí ztotožňují – analogicky i pro státy je důležité, aby jejich obyvatelé byli s jejich směřováním spokojeni. Proto by státy s demokratickým režimem (lidé mají možnost své osobní vize vyjádřit ve volbách) a státy s vysokou politickou kulturou (politici se umí dohodnout na dlouhodobém směřování státu a nemění jej po každých volbách) měly dosahovat velmi dobrých výsledků. Jaká je realita?

Dle zprávy Světového ekonomického fóra, které porovnávalo podmínky ve 136-ti zemích dle různých kritérií (např. korupce, byrokracie, daňový systém, inflace atd.), je pořadí na prvních příčkách následující:

Co se týče konkurenceschopnosti, je na tom nejlépe Švýcarsko - země, jejíž směřování je z velké části v rukou tamního lidu – v souvislosti se Švýcarskem bývá zmiňován pojem přímá demokracie, což znamená, že každý jednotlivec je zainteresován do chodu státu velkou měrou. Dokonce jedním ze základů švýcarské politiky je zásada kolegiality a konkordance, což znamená nutnost politiků hledat věcná řešení i přes rozdílné názory.

Druhé se umístilo Švédsko, které bezesporu není tak liberální jako Švýcarsko, ale v hodnocení konkurenceschopnosti si vede velmi dobře. Zajímavostí je, že i když je ve Švédsku poměrný volební systém (jako u nás při volbách do poslanecké sněmovny), tak se velké podpoře těší Sociálně demokratická dělnická strana, která vládla 6 krát z 8mi posledních vlád (od roku 1982). A i když od roku 2006 nevládne, stejně získala 35% hlasů a je nejsilnější stranou v parlamentu (tou je prakticky bez přestávky od roku 1932). Takže vidíme, že se preference lidí ve Švédsku nemění – s určitou vizí volí stranu a ta ji zřejmě aplikuje způsobem, jakým chtějí, jinak by se určitě netěšila tak obrovské historické podpoře.

Na třetím místě skončil Singapur, kde od osamostatnění v roce 1959 vyhrává pravidelně každé volby Strana lidové akce s podporou obyvatelstva přes 60%. U Singapuru lze vidět podobnosti v tomto směru se Švédskem.

Česká republika se v tomto porovnání propadla o 5 míst na 36. pozici – myslím, že každý Čech ví, že máme co zlepšovat na úrovni naší demokracie a politické kultury.

Z výše uvedeného lze jasně vidět, že státy řízené vládami, které naplňují vize jejich voličů, dosahují vysoké konkurenceschopnosti – je docela jedno, jestli jsou tamní vlády liberální či socialistické. Lze předpokládat, že pokud jsou státy řízeny s určitou dlouhodobou vizí, která je sdílena velkým množstvím obyvatel, dosahují skvělých výsledků v konkurenceschopnosti.

Je zajímavé, že základy teorie GrowJOB můžeme spatřovat i u těchto úspěšných států a tedy můžeme předpokládat obecné „uplatnění“ těchto pravidel. Teorie GrowJOB se zdá natolik komplexní, že ji lze aplikovat i v širším kontextu.

Pro nás konzultanty z toho všeho plyne jedno ponaučení – tím, že lidem pomáháme si uvědomit, jakou cestou se ubírat, pomáháme jim se zamyslet nad podstatou svého bytí na tomto světě, tím vším jim pomáháme si definovat, v jaké společnosti chtějí žít.

Zdroje:

http://www.weforum.org

http://en.wikipedia.org